|
Rozhovor s Robertem Vlčkem na musicserver.cz (leden 2010). Pokud Vás zajímá zákulisí organizování koncertů, rádi byste věděli, proč v ČR ještě nehrála Vaše oblíbená kapela atd., možná se to dozvíte zde: http://musicserver.cz/clanek/28587
Ohlédnutí zpět po čtyřech letech, aneb Ano, punk a hardcore v Česku stojí za to dělat!
Nedávno jsem si vzpomněl, že na našem webu stále visí vysoce neaktuální článek z mého pera, jehož vznik se datuje na konec roku 2002. Tehdy jsem se zamýšlel nad tím, jestli stojí za to dělat punk a HC koncerty v naší republice, tedy přesněji koncerty kapel, které nás baví a to způsobem, za který bychom se nemuseli stydět. Moje tehdejší analýza odpovídala aktuální situaci a je až úsměvné, jak přesně vyšlo to, co jsme si přáli, bez toho, aniž bychom museli udělat jediný ústupek, např.v rámci sponzorů či výše vstupného. Stále fungujeme stejně jako před čtyřmi lety, ceny vstupného na koncerty se zvedají velmi mírně a skoro bych řekl, že ani nekopírují zvyšování nákladů a inflaci. Že neodpovídají realitě a výši vstupného za našemi hranicemi není sporu, naštěstí ale stále ještě trochu můžeme před agenty zahraničních kapel oprávněně argumentovat nižší životní úrovní v naší zemi. Je však téměř jisté, že pokud vydržíme koncerty dělat dalších pět let, tak v tuto dobu už se pravděpodobně ceny vstupného srovnají, tzn.že se dostanou na cenu 10-25 Eur, podle „velikosti“ kapely. Co se týče sponzorů, tak stále se jedná o naše kamarády a známé, kteří do naší republiky dováží streetwearovou módu a nebo ji přímo vyrábí. Pomáhají nám zejména materiálně v případě větších akcí. Musíme také poděkovat všem mediálním partnerům, kteří nám již několik let vycházejí vstříc. Jedná se zejména o (nejen) pražský kulturní přehled Houser, o webové stránky ipunk.cz a kvakpunkrock.cz, ale také o mnoho dalších webových serverů, časopisů, rádií i hudebních televizí. A teď jedna věc, která asi mnoha lidem hne žlučí, mnoho lidí s ní nebude souhlasit částečně a mnoho lidí s ní nebude souhlasit vůbec. Jedná se o údajnou komercionalizaci punk-rocku, ema, indie-rocku....tedy hudby kapel, které děláme a které nás baví. Hmmm, je to složitá věc, ovšem díky tomu, že se o těchto kapelách v této době (z pro mě dosud neznámých důvodů) více píše, mluví, častěji se hrají v radiích, tak můžeme dělat koncerty o nichž by se nám dříve ani nesnilo (zase - viz moje analýza z roku 2002 níže). Můžeme si dovolit Rise Against, nyní i My Chemical Romance, určitě bychom zde chtěli udělat mnoho dalších kapel jako Funeral For A Friend, LostProphets, Fall Out Boy, Anberlin, Saosin, Underoath, Story Of The Year, Taking Back Sunday, The Used....A dneska víme, že bychom si mnohé z nich mohli dovolit. Otázka logicky zní za jakou cenu...mnoho lidí nadává, že punk-rock (hardcore, emo, screamo, rock...) je nyní móda, že na koncerty chodí uječené fanynky a že v důsledku se už nejedná o punk-rock, ale pouze o obyčejný trend, který přišel a zase odejde. Pokud tomu tak je, tak až odejde, bude to pro ty, kteří nadávají, znovu akceptovatelná muzika??? Je ale přirozené přestat chodit na koncerty a poslouchat svoje oblíbené kapely jen proto, že se jedná o momentálně populární trend, často s velmi podivnými fanoušky, kteří prakticky nemají tušení o co jde a za čas vymění např.My Chemical Romance např. za Robbieho Williamse, nebo ještě hůř - za taneční muziku či komerční hip-hop nebo dokonce r´n´b? Ok, to už tady ale bylo - v roce 1996, 1997 chodilo na koncerty i kolem tisíce lidí o jejichž autentičnosti (nebo chcete-li upřímnosti) lze nyní, s odstupem času v těchto souvislostech také pochybovat. Faktem také zůstává, že tehdy se o punk-rock a podobné styly příliš nezajímala hudební média a to proto, že buď prakticky neexistovala a z těch co existovala si většina vyšlapala vlastní cestu v podobě komerčně osvědčených českých i zahraničních stálic. To se naštěstí změnilo, i když o kvalitních časopisech (jak vyloženě mainstreamových, tak absolutně undergroundových), jaké mají v Anglii či USA si zatím, až na pár vyjímek, můžeme nechat jen zdát. Po zlatém období let 1994-1998 šla jak návštěvnost, tak úroveň koncertů dolů....ruku v ruce. Nyní je trend opačný - i my si můžeme dovolit pozvat mnoho dobrých kapel a jsme za to vděční!! Je dost možné, že až tento trend upadne, tak se vše vrátí do normálu, ale nyní jsem osobně moc rád, že můžeme vidět pár set metrů (kilometrů) od svého domova kapely jako Rise Against či My Chemical Romance....a jistě přibudou další! A to pouze díky momentální popularitě tohoto stylu a tím i předpokládané návštěvnosti. Jestli má někdo i v roce 2007 neustálou potřebu řešit kam ten punk-rock spěje a považuje za středobod vesmíru „punkovou etiku“, hraje si na samozvaného soudce a není si zkrátka schopný vybrat svou hudbu a svůj styl a tomu se věnovat a místo toho pouze a jen kritizuje ostatní, ať to dělá. Ať tím ztácí čas. Já myslím, že je to nesmysl, neboť výsledný efekt se stejně vždy rovná nule a každý stejně jedná tak, jak ho baví a jak si myslí, že je to správné. Krom toho jsou zde důležitější otázky jako např. porušování lidských a zvířecích práv, ekologie a s tím spojené problémy. Velmi zverubně řečeno - jak je důležitá „současná komerčnost“ My Chemical Romance v porovnání např. s hladomorem v Sudánu?? Takže - choďte na koncerty co máte rádi, bavte se tam, přestaňte řešit nesmysly a žabomyšší války, ale věnujte se věcem, které mají smysl a které nás všechny pálí, buďte aktivní a pozitivní a dělejte cokoli, co pomůže téhle sceně přežít a fungovat bez zbytečných kompromisů a ústupků. A dělejte hlavně něco (cokoliv!!!) pro zlepšení světa kolem sebe - to je rozhodně ta nejpodstatnější věc, ať to může znít sebepatetičtěji. Když čtu co jsem napsal před čtyřmi a půl lety (a co naleznete níže), tak vím, že se nám beze zbytku povedlo to, co jsme chtěli a to tak, jak jsme si to tehdy vysnili. Vůbec nepochybuju o tom, že se najde hodně lidí, kteří nesouhlasí se způsobem, jakým to děláme, ale faktem zůstává, že tito lidé s námi nesouhlasili nikdy a bohužel naší cestu ani nerespektovali. To se zřejmě nikdy nezmění, ale nás to příliš nepálí. Jsme rádi, že tím co děláme se nám občas daří udělat lidem radost a oni nás za to odměňují podporou, které si velmi vážíme a bez které by to nešlo dělat. Ano, byli jsme vytrvalí, pracovití a bezpochyby jsme měli i pořádnou dávku štěstí a tím jsme se dostali tam, kde nyní jsme. Jsme na to bez nadsázky patřičně hrdí. A co je důležité - to vše se podařilo bez toho, abychom se styděli na sebe podívat v zrcadle....
Ondra Košan, Conspiracy, s.r.o, březen 2007
Kdo, proč a jak aneb stoji-li za to dělat hardcore v Česku Robert Vlček (Mystic World) a my (Conspiracy) jsme se v říjnu 2002 sešli s myšlenkou trochu více a o mnoho lépe organizovat koncerty hardcore/punkových kapel v naší republice. Přestože jsme spolupracovali již několik let, situace nás přiměla udělat o krok víc. Nic se na původní myšlence dělat koncerty kvalitně, pokud možná co nejlevněji a nejlépe nezměnilo, jen jsme se dohodli na určitých změnách týkajících se propagace a přizvání určitých partnerů, nebo chcete-li “sponzorů”. Ač se slovo “sponzor” zdá při organizaci takto hudebně a myšlenkově zaměřených kapel nepřijatelné či nepochopitelné, jedná se o krok z dlouhodobého hlediska pochopitelný. Sponzor (zejména pokud se jedná o hudební tisk či streetwearové oblečení) pomůže při propagaci akce, nebo se zaváže zaplatit určitý finanční obnos a promotér akce (v tomto případě my) si můžeme dovolit akci udělat kvalitně a ku spokojenosti návštěvníků a neprodělat na ní. Spousta lidí namítne, že kvalitní koncerty jdou dělat i bez sponzorů, ale u určitých akcí to prostě nelze a pokud ano, tak jen s velkým finačním rizikem. Příkladem budiž Deconstruction Tour, které se konalo koncem května 2002 v Praze na Štvanici. Návštěvnost byla 600 lidí. Stejné kapely odehráli v rámci stejného turné několik koncertů v Německu, Rakousku a mnoha dalších evropských zemích. Nejmenší návštěvnost po Praze byla 2500 lidí. Pokud si spočítáte rozdíl na vstupném a v návštěvnosti v Čechách a ostatních zemích, nutně Vám musí vyjít velmi odlišná částka. A výsledkem je, že kapelám se nevyplatí v Čechách hrát. Nejen, že nedostanou stejné peníze, ale vidí je i méně lidí, než třeba o 100km od Aše dále na západ. Tento fakt by si zvláště měli uvědomit všichni ti levicový radikálové, co na jedné straně žehrají na hranice a na druhou straně nechápou “Proč ta kapela hraje deset koncertů v Německu a nechce se jim do Čech”. A vůbec nechápou, že pokud zůstanou tzv. v západní Evropě, tak na jejich koncert přijde místo 100 lidí 600 a nebudou si muset zajíždět stovky kilometrů a tvrdnout na hranicích. Přesto se těmto věčným kritikům nechce postupovat cestu za kapelou do sousední země a jediné, co jsou schopní pro celou věc udělat, je čekat až kapela přijede za nimi a že prodělá peníze je jim často úplně jedno. Argumentem často bývá, že pokud je scéna v Čechách natolik malá, že “větší” kapely není možné zaplatit, tak proč je tedy vlastně organizovat. Nevím, jestli jde takto položit otázku, když požadavky u “malých” a “větších” kapel se často liší jen předpokládanou návštěvností. Pokud má kapela z minulého turné a z prodejnosti desek ověřeno, že na ni chodí v průměru 600 lidí, není myslím problém říci si o 1500 Euro. Pokud na kapelu chodí 50 lidí (a přesto jede evropské turné – což mi není moc jasné), určitě nebude žádat stejnou částku. A pokud budeme soudní, kdo jiný než kapela by měl peníze z koncertu dostat? Klub, který vydělává barem a dostane zaplaceno za pronájem? Promotér, který si vezme náklady a pokud přijde hodně lidí tak případná malá procenta z částky vybrané nad garanci jako odměnu za dobře zorganizovaný koncert? Ne! Určitě pouze a jen kapela. Lidé přišly na kapelu a peníze za vstup patří kapele. A pokud na kapelu v Německu chodí 2000 lidí ( např. NOFX), kapela si směle může říci o 5000 Euro. A zdeje právě onen zakopaný pes. V Čechách by ani na NOFX 2000 lidí nepřišlo a pokud bychom je zde chtěli zrealizovat, nezbývalo by než sehnat “sponzory”, kteří se na organizaci budou podílet. Anebo zde koncert neorganizovat. Anebo zvednout vstupné na 700 Kč.Která možnost je nejpřijatelnější? Výhodou v Čechách je, že po určité domluvě většina kapel (respektive jejich management) ze svých požadavků ustoupí a mají zájem zde hrát i pokud je jejich gáže oproti Německu několikanásobně nižší a hrozí, že se jim cesta hrubě nevyplatí. Nesmíme však zapomínat na to, že většina z těch kapel doufá, že při jejich dalším turné na ně již přijde více lidí a jejich cesta do Čech pro ně bude méně prodělečná. A jsme u toho, proč se zde snažím vysvětlit, co nás vedlo k našemu rozhodnutí spolupracovat a více propagovat naše aktivity. Rádi bychom zde pro Vás dál organizovali koncerty a to i tzv. “větších” kapel a rádi bychom to dělali s vědomím, že se celá naše hardcorová scéna rozšíří a co do kvality a kvantity vrátí do doby před rokem 1997, kdy na koncerty chodila spousta lidí a atmosféra byla téměř vždy vynikající. Důvodů, proč se o to pokoušet je mnoho. Jedním z nich je třeba stoupající životní úroveň v Čechách (i na Moravě samozřejmě) a tedy i možnost platit vstupné,které se alespoň trochu blíží evropskému standardu, druhým skomírající techno scéna (konečně!!!), která před pěti lety odvála část příznivců hardcoru do neskutečných sraček, třetím Robertovi zkušenosti a kontakty a čtvrtým třeba i možnosti naší firmy udělat za málo peněz hodně kvalitní propagaci. Doufám, že tuto naší volbu uvítáte a budete nás dále podporovat. Jen s Vaší pomocí se nám podaří naše záměry zrealizovat. Jen s Vaší pomocí a podporou se zde již brzy dočkáte kapel, které máte rádi a na které jste dosud museli jezdit do Německa. Jen s Vaší podporou se nám podaří udržet nízké vstupné, které se opravdu nezvyšuje úměrně s výší průměrného platu v České republice. Zároveň bychom rádi předeslali, že výběr sponzorů bude hrát vždy velmi důležitou roli a nebude nikdy v rozporu s naším přesvědčením.
Ondřej Košan, Conspiracy,s.r.o, prosinec 2002
|